Loutna
Historie : vznikla pravděpodobně v Mezopotámii,hrálo se na ni již kolem roku 2000 př.n.l. Předchůdcem středověké loutny je loutna arabská(její název al úd se stal základem pro její dnešní název), která se do Evroipy dostala při vpádu Arabů na Pyrenejský poloostrov (8.století n.l.).
Ve středověku zaujímala loutna stejně důležité místo,jako později klavír (nejpopulárnější byla od 15. do 17.století).Poté byla poněkud zatlačena do pozadí smyčcovými a klávesovými nástroji se silnějším zvukem.
Stavba : kulatě vyklenutý trup se podobá půlce dýně. Dno je složeno z pásků většinou javorového dřeva,někdy v kombinaci s ebenem nebo slonovou kostí.Rovné víko je z rezonančního smrku. V jeho středu je zdobený výřez.Krk s širokým hmatníkem je rozdělen kostěnými,dnes kovovými pražci.Horní díl krku s kolíčky bývá lomen téměř do pravého úhlu(viz obr.)
Ladění : u starých louten byla většina strun vedena dvojmo v kvartoterciovém ladění jako kytara (E-A-D-g-h-e) a podobně i notace je o oktávu vyšší než zvuk.
Rozsah : E - a2 (c3)